V této práci je předložen první český překlad druhé knihy a vybrané části desáté knihy Agricolova díla „De natura fossilium“ z roku 1546, je vypracován odborný komentář k přeloženému textu a Agricolovo dílo postaveno do souvislosti jak historické tak geografické. „De natura fossilium“ bývá nazývána „první učebnice mineralogie“, a představuje první pokus o racionální klasifikaci minerálních látek (resp. nerostných surovin) a o systematické zpracování mineralogie vůbec. Druhá a částečně desátá kniha pojednává o jílech resp. jílových surovinách („zeminy“, lat. „terrae“). Součást této práce tvoří stručný náčrt dějin mineralogie (s důrazem na jílovou mineralogii) a souhrnný přehled dnešní klasifikace jílových minerálů, jílových surovin a ložisek (v…še s ohledem na Agricolovo dílo, které čerpá jak z antických literárních pramenů, tak z vlastní zkušenosti získané především v Jáchymově a v okolí Krušných hor). Vedle zpřístupnění kulturně-vědecko-technologického dědictví, které bylo jedním z účelů této práce, je v práci ukázáno, že AGRICOLA poprvé popsal nakrit, jílový minerál podobný kaolinitu (něm. „Steinmark“, tj. kamenná dřeň), a jeho výskyt na úpatí Krušných hor, a že mnoho názvů řeckého původu (např. smektit) vstoupily přes Agricolovo dílo do dnešní mineralogické terminologie. Na druhé straně je ukázáno, že zmínku o prvním geopolymeru („Puteoloský prášek“) převzal AGRICOLA, jako mnoho jiných před ním, od VITRUVIA a PLINIA. Byly identifikovány Agricolovy literární prameny (THEOFRASTOS, VITRIVIUS, COLUMELLA, PLINIUS, DIOSKORIDES, GALÉNOS) a komentář doplněn přehlednými mapami Agricolou zmíněných nalezišť resp. ložisek jílových surovin v Evropě, které názorně ukazují, do jaké míry AGRICOLA převýšil vzor svých antických předchůdců a předloh.
ANNOTATION
In this work the first Czech translation of the second book (and selected parts of the tenth book) of Agricola’s “De natura fossilium“ (1546) is presented and commented by setting Agricola’s work in its appropriate historical and geographic context. “De natura fossilium“, often called the “first textbook of mineralogy“, represents the first attempt of a rational classification of mineral bodies (or inorganic raw materials) and can be considered as the first systematic approach to mineralogy. The second (and partly the tenth) book concerns clays and argillaceous raw materials („earths“, in Latin „terrae“). Part of this work is a concise sktech of the history of mineralogy (with special emphasis on clay mineralogy) and a survey of th…e modern classification of clay minerals and argillaceous raw materials as well as their deposits (all that with special regard to Agricola’s work, which is based on written tradition, i.e. the works of ancient authors, as well as on Agricola’s own experience gained mainly in Jáchymov and the Krušné hory Mts. region). Apart from making cultural-scientific-technological heritage accessible, which was one of the purposes of this work, it is shown that AGRICOLA is the first to describe nacrite, a clay mineral similar to kaolinite (in German “Steinmark”, i.e. stone marrow), and its occurrence in the Krušné hory Mts. region. The word „smectite“ is shown to be one of the many words of Greek origin (e.g. smectite) found their way into modern mineralogical terminology just via Agricola’s work. On the other hand, it is shown that the first geopolymer (“powdered rock from Pozzuola”) is mentioned by AGRICOLA, as by several others before him, more or less as a tribute to VITRUVIUS and PLINY. Agricola’s sources have been identified (THEOFRASTUS, VITRIVIUS, COLUMELLA, PLINY, DISCORIDES, GALEN) and the comment has been supplemented by overview maps of the outcrops and deposits of argillaceous raw materials in Europe, by the help of which the reader may get a good impression of the degree to which AGRICOLA excelled his ancient predecessors and sources.
The printed version of the thesis is available at the department where the thesis was produced. Defence protocol and reviews are available at UCT Prague archive.
