ANOTACE
Struska jako vedlejší produkt hutní výroby patří v současnosti k významným alternativním zdrojům nahrazujícím přírodní suroviny. Jako sekundární surovina nachází struska uplatnění při výrobě betonů nebo ji lze použít na zásypy. V případě jejího dalšího použití však musí splńovat nároky na environmentální bezpečnost. Ta se zjišťuje pomocí výluhových zkoušek, chemických analýz a testů ekotoxicity. Vlastnosti výluhů závisejí také na velikosti celkového povrchu strusky, která vyplývá z velikosti částic. V práci bude studována drcená struska rozdělená do několika velikostních frakcí z hlediska jejích účinků na enzymatickou aktivitu nespecifického půdního mikrobioálního společenstva. Práce má přispět k širší diskusi o tom, jakým způsobem by měla být struska hodnocena v souvislosti se zamýšleným použitím.