ANOTACE

V současné chemické praxi nachází nanočástice široké uplatnění. V závislosti na svém složení a morfologii jsou nedocenitelnými pomocníky v rozličných oblastech chemie, např. analytické chemii, chemickém inženýrství, ale čím dál častěji i v medicinální chemii. Ruku v ruce s jejich exponenciálně rostoucím využitím se ovšem zvyšuje také jejich necílený výskyt, například v odpadních vodách, kanalizacích, a v konečném důsledku i v životním prostředí. Zde mohou nanočástice nadále interagovat a ovlivňovat tak metabolické dráhy zasažených organismů a nezřídka se tak podepsat na stavu dotčených ekosystémů. Nepřekvapivě se tímto způsobem mohou postupně dostat do kontaktu s lidmi a zanechat důsledky na lidském zdraví. Jejich detekce je tedy aktuálním tématem analytické chemie. V rámci této práce bude posouzena možnost využití doposud málo zapojované techniky povrchem zesíleného Ramanova rozptylu. Tato metoda, známá pro svoji schopnost enormně navyšovat signál molekul sorbovaných na povrch koloidních nanočástic, bude v této práci využita k inverznímu účelu, tj. k detekci co nejnižšího množství nanočástic v roztocích vhodných modelových molekul.